Kraj byl až do druhé světové války z velké části osídlen německým obyvatelstvem. Po válce Československo sudetské Němce vyhnalo a do opuštěných obcí začali přicházet lidé z celé země za novým životem. Dodnes je v mnoha severočeských obcích cítit historii těžce zkoušeného kraje. Přesto i zde se některým obcím daří lépe. 

Jednou z nich jsou Litoměřice, město na soutoku Labe a Ohře, které je dávným centrem vinařství a má malebné historické centrum, ohraničené z velké části dochovaným gotickým opevněním.  Město je často pro svou úrodnou polohu známé také jako Zahrada Čech.

„Za nic na světě bych se nestěhoval, tady se žije nejlíp,” říká o svém rodném městě místní podnikatel Miroslav Plíhal (29 let), který vlastní kavárnu Káva z páry a také rozvádí internet optickými kabely po městě. Kromě toho provozuje ještě ubytovnu pro dělníky, kteří bydlí v Litoměřicích a dojíždějí do blízké chemičky, která přistavuje nový provoz. 

„Když to srovnám s jinými obcemi na severu Čech, tak jsem rád, že žiju tady. I se tady dobře podniká,” vysvětluje Plíhal. „Dělám rozvody internetu po městě, jsem v úzkém kontaktu s městským úřadem a nemůžu proti nim nic říct, komunikují opravdu dobře, všechny problémy se nám daří řešit,” chválí Plíhal obecní úřad za vstřícnou komunikaci. Jeho kavárna Káva z páry se stala místní turistickou atrakcí a jedním z míst, kterými se Litoměřice můžou dnes chlubit. A těch věcí, které jsou na čtyřiadvaceti tisícovém městě pozoruhodné, není zrovna málo. Cestu k úspěchu však předcházel standardní vývoj mnoha českých obcí. 

Těžká doba změn

Po roce 1989 nic nenasvědčovalo tomu, že by se obec měla nějak vymykat. Ekonomická transformace probíhala podobně jako jinde, od konce devadesátých let se kraj navíc potýkal s velkou nezaměstnaností. Místní pivovar chtěl stát po roce 1989 privatizovat. Nejprve ho získala firma Měšťanský pivovar Kalich, a.s, která však krátce na to zkrachovala. Stát tedy pivovar prodal podruhé, ale ani druhému majiteli se nedařilo a v tvrdém konkurenčním boji neustále klesala výroba. V roce 1992 140 000 hl, v roce 2001 už jen 30 000 hl. V těžké ekonomické situaci proto pivovar 30. listopadu 2002 po 282 letech výrobu piva zastavil. 

(Měšťanský pivovar Litoměřice)

Koncem devadesátých let začala v celém kraji narůstat nezaměstnanost. Ekonomická krize v roce 2008 vývoj ještě zhoršila. Litoměřice se ale vymykaly a i v době, kdy byla v kraji nezaměstnanost 16% dokázali ji ve svém městě držet na mnohem nižších číslech pod deset procent. Přesto to tehdy bylo pro obyvatele těžké. Porevoluční naděje začaly mnohem rychleji skomírat právě v severních Čechách. V Litoměřicích se ale snažili proti nezaměstnanosti bojovat. Využívali k tomu různé dotační programy Evropské unie, snažili se o rekvalifikaci, mysleli i na lidi v předdůchodovém věku, což byl tehdy v České republice spíše výjimečný úkaz. Díky tomu, že se staraly o své občany, nabraly tehdy Litoměřice jiný kurz. Evropské fondy se zde nerozkradly tak, jako tomu bylo v jiných městech severních Čech, ale použily na reálný rozvoj. Byly také první obcí v České republice, která v roce 2000 začala s komunálními dotacemi na ekologická energetická zařízení. Inspiraci našli u německých obcí.

Cesta vzhůru

Litoměřice jsou spíše zemědělský kraj, od roku 1991 tu ale vyrostla firma Hennlich Industrietechnik, s.r.o, která je v současné době jedním z největších zaměstnavatelů. Na začátku měla dva zaměstnance, v roce 2001 už jich měla padesát a dnes jich má před dvě stě padesát. Vyrábí hydraulická těsnění, lineární vedení a měřící přístroje. Firma je stejně jako město oceňovaná v různých soutěžích za to, jak se chová ke svým zaměstnancům a životnímu prostředí a podpoře regionu. 

(Hennlich Industrietechnik v Litoměřice)

V současné době se Litoměřicím daří v mnoha ohledech. Byl to právě důraz na čistou energii a ekologii pomohl přetvořit město v místo, kde se myslí na současnost i budoucnost. Kromě toho pravidelně získávají různá ocenění za to, že se ve městě dobře žije.  

Největším počinem zde je zřejmě projekt geotermální stanice. Na jeho počátku stálo rozhodnutí, že město chce mít kvalitní ovzduší a v dlouhodobém horizontu chce usilovat o energetickou nezávislost a soběstačnost, založenou na dostupných obnovitelných zdrojích. Obec měla štěstí v tom, že zde byly pro hlubinný vrt vhodné geologické podmínky ověřené průzkumným vrtem.  

Ve městě se tak vytváří odborné zázemí pro výzkum efektivního využívání hlubinné geotermální energie, která představuje prakticky nevyčerpatelný zdroj obnovitelné energie. S financemi pomáhá Evropská unie. „Tento projekt byl zařazen mezi strategická výzkumná centra ČR, která představují jedinečná zařízení i v kontextu Evropského výzkumného prostoru - ERA - a jsou podporovaná státem i evropskými fondy,“ vysvětluje ředitel projektu profesor Tomáš Fischer z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která je nositelem projektu. Hlavní náplní vědeckého výzkumu je rozvoj a testování nových vrtných technologií ve středních a velkých hloubkách. Do budoucna by tak Litoměřice mohly být energeticky zcela soběstačné. 

Město je také držitelem statusu Fairtradové město v České republice a snaží se různými akcemi myšlenku spravedlivého obchodu podporovat. Patří také mezi města s nejvyšší kvalitou veřejné správy. Při udílení tohoto ocenění se posuzuje dlouhodobý udržitelný rozvoj města. Kromě různých cen, které město sbírá, je možné sledovat mnoho drobných kroků, které vedení města vůči svým občanům i těm, kteří bydlí v okolí, podniká. Plánují například mobilní úřad, aby si lidé v obcích okolo Litoměřic mohli vyřizovat doklady v místě svého bydliště. Samotné vyjíždění úřadu za obyvateli už Litoměřická radnice provozuje několik let. Úředníci tímto způsobem fungují pro handicapované, nesoběstačné nebo nechodící občany. Jen za letošní rok takto „v terénu“ vydali více než 600 dokladů. Radnice plánuje tuto možnost rozšířit tak, aby mobilní úřad s pevným zázemím mohl sloužit všem. 

V čem to je? 

Na Litoměřicích je zřejmě nejzajímavější to, že se různými cestami snaží zlepšovat jak život obyvatel, tak i to, že vedení města přemýšlí nad udržitelností rozvoje. Oproti obcím, kde se teď, v čase ekonomického rozvoje, pouze staví, přemýšlejí litoměřičtí i o budoucnosti. Kromě toho, že se honosí označením Fair trade město a o části rozpočtu rozhodují občané participativně, svědčí o tom i jejich zaměření na čistou energii. 

V čem se vlastně Litoměřice liší od ostatních obcí? Jak je možné, že se obec rozvíjí? „Máme dobré lidi, máme tu prostě strašně šikovné lidi,” směje se nastávající místostarosta obce Lukas Wunsch (44 let) a trochu váněji dodává „je to komunikací, děláme pravidelná setkání s občany a je neuvěřitelné, kolik tam vznikne nápadů. 

(Lukas Wunsch)

Máme i školní a studentskou verzi těchto setkání a i od dětí přicházejí někdy skvělé nápady,” vysvětluje politik strategii města. Ne všechny nápady, které se tímto způsobem pravidelně sbírají na společných setkáních, je možné realizovat, ale mnohé ano. 

(Lukas Wunsch)

„Občas něco i zapadne a pak se to objevuje znova a znova, až si řekneme, že to zkusíme, základ je prostě v komunikaci,” myslí si místostarosta a dodává, že je rád, že se rozhodl zveřejnit své telefonní číslo. Lidé mu volají. “Může to být kritika, mohou to být zároveň i super nápady,” vysvětluje tajemství úspěchu svého města. Prý je to prosté, je jím dobrá komunikace.

Frontal